Jaké jsou možné komplikace mezizubního kazu a jak se jim předcházet?

Mezizubní kaz se často neobjeví včas, protože se skrývá mezi zuby, kde ho nevidíte a těžko ho cítíte. Než začnete cítit bolest, může už být příliš pozdě. Tento typ kazu se rozvíjí pomalu, ale jeho následky mohou být vážné - od ztráty zubu až po infekci, která se rozšíří do čelisti nebo dokonce do těla. Mnoho lidí si myslí, že když nebolí, je vše v pořádku. To je nebezpečný mýtus.

Co se děje, když mezizubní kaz roste?

Mezizubní kaz začíná na povrchu zubu, kde se sbírají zbytky jídla a bakterie. Tyto bakterie produkují kyselinu, která pomalu rozpouští sklovinku. Když se kaz dostane pod povrch, začne se šířit do dutiny zubu. V tomto stádiu ještě nemusíte cítit nic. Ale když kaz dorazí ke zubnímu nervu, začne bolet. A to je už pozdě.

Když se kaz rozšíří mezi zuby, může zničit jak jeden, tak oba sousední zuby. V některých případech se kaz dostane až k zubnímu kořeni a poškodí kost kolem něj. To může vést k tomu, že zub přestane být stabilní a začne se hýbat. Až do této fáze mnoho lidí nechodí k zubnímu lékaři, protože nebolí. A právě to je hlavní chyba.

Nejčastější komplikace mezizubního kazu

• Ztráta zubu - když kaz poškodí dostatek struktury zubu, nelze ho už zachránit. I když je zub na první pohled celý, pod povrchem může být prázdný. V takovém případě je jedinou možností vytržení.
• Infekce dásní a čelisti - bakterie z kazu se mohou dostat do dásně a způsobit absces. To je hnisavá infekce, která se může rozšířit do čelisti, krku nebo dokonce do mozku. Absces je nebezpečný stav, který vyžaduje okamžitou léčbu.
• Paradentóza - když se infekce šíří do tkání kolem zubu, může dojít k zánětu dásní a ztrátě kosti. To je první krok k ztrátě zubů, který se často projeví až později, když zuby začnou být volné.
• Bolest a zánět - když kaz dosáhne zubního nervu, může způsobit trvalou bolest, citlivost na teplotu, nebo i otok tváře. Tato bolest se neodpovídá jen jednomu zubu - může se šířit do ucha, čelisti nebo hlavy.
• Zvýšené riziko infekce u lidí s chronickými onemocněními - lidé s cukrovkou, slabinami imunitního systému nebo s ošetřovaným srdcem mají vyšší riziko, že infekce z kazu se rozšíří do krve a způsobí vážné komplikace, jako je endokarditida.

Proč se mezizubní kaz neobjeví na rentgenovém snímku včas?

Mnoho lidí si myslí, že když jim zubní lékař řekne, že na rentgenu nic nevidí, tak nemají kaz. To je špatná představa. Mezizubní kaz může být tak malý, že ho rentgen nezachytí, než se dostane do zubního tělesa. Až potom, když je kaz dost velký, aby se projevil na snímku, je už v pokročilém stádiu.

Zubní lékaři používají speciální rentgeny - tzv. bitewingy - právě proto, aby viděli mezizubní oblasti. Ale i ty nemusí zachytit kaz na samém začátku. Proto je důležité nejen čekat na rentgen, ale i na pravidelné prohlídky, kde lékař použije zubní sondu a kontroluje každý zub mezi nimi. Pokud máte mezizubní kaz, často ho lékař najde dříve než rentgen.

Co dělat, když už máte mezizubní kaz?

První věc, kterou musíte udělat, je jet k zubnímu lékaři. Nečekat, až to bude bolet. Pokud je kaz ještě malý a nezasáhl nerv, stačí obvykle jednoduché vyplnění. Lékař odebere poškozenou část zubu a naplní ji kompozitním materiálem. Tento postup trvá 20-40 minut a je bezbolestný.

Je-li kaz větší a dotýká se nervu, bude potřeba kořenová léčba. To znamená, že lékař odebere infikovaný nerv, očistí kořen a zub naplní. Poté se zub obvykle zakryje korunkou, aby se nezlomil. Tento postup je delší a nákladnější, ale zachrání zub.

Pokud je zub zcela zničený, jedinou možností je vytržení. Ale to není konec - můžete si nechat vložit most, implantát nebo zubní protézu. Každá z těchto možností má výhody a nevýhody. Výběr závisí na vašem zdraví, rozpočtu a potřebách.

Jak předcházet mezizubnímu kazu?

• Používejte mezizubní kartáček nebo nit - zubní kartáček nečistí mezery mezi zuby. Pouze mezizubní nit nebo kartáček odstraní zbytky jídla a plak, které tam zůstávají. Doporučuje se používat je alespoň jednou denně, ideálně večer.
• Nezapomeňte na fluorid - fluoridové zubní pasty a kapky pomáhají zubům se samovyléčit na začátku. Pokud máte vysoké riziko kazu, lékař vám může doporučit silnější fluoridové gel nebo nátěr.
• Pravidelné prohlídky každých 6 měsíců - i když nic nebolí, je důležité, aby vás lékař pravidelně prohlédl. Většina mezizubních kazů se objeví až po několika letech, ale pokud je včas detekována, lze je snadno léčit.
• Snížte cukr a sladké nápoje - bakterie, které způsobují kaz, se živí cukrem. Čím častěji jíte sladké, tím více kyseliny produkují. Pokud piješ sladký nápoj, pijej ho najednou, ne ho šťoucháš celý den.
• Zvážte zubní těsnění - pokud máte hluboké mezery mezi zuby, lékař vám může doporučit těsnění, které zabraňuje vniknutí bakterií.

Když už jste v riziku - co dělat?

Někteří lidé mají přirozeně širší mezery mezi zuby, jiní mají špatnou ústní hygienu, nebo trpí suchou ústní dutinou. Pokud jste v rizikové skupině, měli byste být ještě opatrnější. Zkontrolujte si, zda:

• Užíváte mezizubní nit každý den - ne jen když si vzpomenete.
• Navštěvujete zubního lékaře každých 6 měsíců - ne jen když bolí.
• Používáte fluoridovou pastu - ne jen běžnou.
• Nejíte mezi jídly - každé jídlo spustí novou vlnu kyseliny.

Pokud máte v minulosti měli mezizubní kaz, máte vyšší riziko, že se objeví znovu. Nejde jen o to, že jste měli jednou kaz - vaše ústa jsou v tomto ohledu „zranitelnější“. Proto je důležité být neustále opatrní.

Je mezizubní kaz nebezpečný pro celé tělo?

Ano. Zánět v ústech není jen problém zubů. Bakterie z infikovaného zubu se mohou dostat do krve a cestovat po těle. U lidí s diabetem to zhoršuje kontrolu cukru. U lidí s chorobami srdce to může zvýšit riziko srdečního infarktu. U těhotných žen může zvýšit riziko předčasného porodu.

Nejde jen o to, že zub bolí. Jde o to, že zubní infekce může mít důsledky, které se projeví až měsíce nebo roky později. Proto je léčba mezizubního kazu nejen otázkou pohodlí, ale i otázkou celkového zdraví.